Prezident je bezesporu nejdůležitější osobou našeho státu. Stojí v jeho čele a měl by jej také řídit. V současné době jej volíme přímou volbou, Kdy vhodíme hlasovací lístek se jménem preferovaného kandidáta do hlasovací urny. Problém ovšem je, že mnoho lidí, kteří k volbám jdou, nemá přesnou představu o tom, jaké jsou vlastně prezidentské pravomoci. To může ovlivnit jejich volbu, neboť od svého kandidáta čekají víc, než jim podle zákona může dát. Ačkoliv je totiž hlavou naší republiky, jeho pravomoci jsou ve skutečnosti poměrně dost omezené. Co se vydávání zákonů týče, tak má pouze právo vetovat ty, které se mu nelíbí. A i toto veto může být poslaneckou sněmovnou přehlasováno.
Má také titul hlavního velitele našeho vojska, avšak z pochopitelných důvodů v případě válečného konfliktu nikomu nevelí – to přenechává svým generálům, kteří mají s bojem mnohem více zkušeností. Rozhodně se tedy nevydá na frontu, aby zde rozhodoval o tom, jak mají naši vojáci postupovat. Dobrá, ale co tedy může dělat? Není tedy v podstatě zbytečný? Popravdě řečeno, není. Hlavním úkolem prezidenta je totiž svou zemi reprezentovat a určovat její směřování. Navazovat a udržovat diplomatické vztahy se svými protějšky z jiných států a být osobu, o kterou se mohou občané opřít.
Také mimo jiné jmenuje ústavní soudce a rektory vysokých škol, avšak to je obvykle pouze formalita. Předává i státní vyznamenání a řády, i zde jde však pouze o formální roli. I ji však musí plnit, neboť i to patří k reprezentaci. S tím pak souvisí i to, koho bychom měli volit. Nemá tedy cenu dávat svůj hlas někomu, kdo například slibuje něco, co není v prezidentské kompetenci, nebo o kom jsme přesvědčeni, že není dostatečně reprezentativní. Je tedy důležité velmi dobře vybírat, neboť onen člověk bude naším prezidentem minimálně po čtyři další roky. Byla by tedy škoda aby jím byl někdo, kdo se na onu funkci vůbec nehodí.